Anekdota všedního dne

Do domu se přistěhovala nová partaj. Jediná, která má pejska střední velikosti.   Včera za šera jsem uklízel do sklepa vozík. Po návratu ze suterénu, jsem mezi dveřmi na dvorek a do sklepa, málem šlápl do psího hovínka. Bylo takové pěkné světlehnědé pololesklé a zatočené, co pěkně přilne k podrážce. Nebylo ho čím nabrat a tak jsem ho zachoval, jako předmět doličný k výchovné lekci. 

Zmínil jsem se přítelkyni že: „moc nechybělo a šlápl jsem před sklepením do psího hovna“ Hned po té, co jsem odešel obstarat maminku, přítelkyně, jako správná správcová, nelenila a běžela se podívat dolů. A skutečně, leželo tam. Pěkně zčerstva zašla za sousedkou, aby ji srovnala do latě. Slušně ji upozornila, že tohle se u nás netrpí.

Sousedka nelenila a utíkala dolů napravit tu ostudu a na zpáteční cestě zazvonila a přítelkyni smutně přiznala „Byl to List“

Přítelkyně na to: „Tak doufám, že si toho vašeho Lista příště pohlídáte a že už to neudělá! “

Sousedka na to: „Vy mi asi nerozumíte. Byl to list, list ze stromu, taky jsem si nejdřív myslela, že je to od psa.“

Přítelkyně: „ List, jako list ze stromu? Dala bych za to krk, že je to hovínko. Ježíš to je trapas, tak promiňte.“  Sousedka: „To je v pohodě nic se nestalo.“

Červenala se,  ještě když mi to vyprávěla.