Odpadů se zbavujte obezřetně.

11. 05. 2008 15:12:32
Některé situace, které píše život, nevymyslíte. Musel jsem v mládí už od třetí třídy obecné školy, ač nerad, chodit do hudebky hrát na klavír.Mohl jsem si za to sám, když jsem doma papouškoval po soudružce učitelce, že každý čech by měl umět hrát na nějaký hudební nástroj. Rodiče mi určitě chtěli udělat radost, určitě i sobě, a bez konzultace nám s bratrem pořídili klavír. A už tu byla povinnost a bohužel i nevraživost za to, že nás do toho uvrtali. To jen pro pořádek.

Bylo to někdy v roce 1970, chvíli po svátku Třech králů. Jediní, kdo tyhle svátky v našem bezbožném městě drželi, byla cikáňata z blízkého okolí. Určitě to bylo lepší než žebrání, ale moc toho nikdy nedostali. Tenkrát se maminka rozhodla vyhodit hnědožluté lyžáky s kovovou špičkou, skvělý výrobek našeho gumárenského průmyslu, možná i proto, že guma kolem kovové špičky byla odtržena a flek, kterým prosvítal plech výstuhy připomínal mapu Libye. Odložila je zatím za dveře s tím, že budou vyhozeny, až se půjde s odpadem. Domem prošla parta koledníků a mimo jiné nás zbavila starosti o boty na vyhození.

Přesto, že jsem se z lidové školy vysmekl, investice do klavíru se musela zhodnotit. Docházel jsem strmou ulicí blízko centra k soukromé učitelce na klavír. Procházel podél domu s vytlučenými okny, kolem kterého se hemžila omladina, mírně zanedbaná. S taškou na noty a vymydlený jsem se snažil projít tak, aby si mně nevšimli. Asi jim byla zima a měli hlad, možná byli trošku naštvaní, když viděli nažehleného středostavovského synka s lepším osudem. Hemžili se kolem mně, až jsem si všiml, že jeden z nich je hrdým nositelem mých lyžáků. Cítil jsem jisté uspokojení z toho, že našly smysluplné uplatnění, protože mi dělaly dobrou službu. To co následovalo, už bylo jako ze zlého snu. Právě ten, ke kterému jsem díky společným botám pojal jistou náklonnost, mě pěkně nakopl mým vlastním lyžákem do zadku, právě tím s tou Libyí. Takže nebylo pochyb. Byl jsem nakopnut vlastní botou!

Hořkost a nespravedlnost, kterou jsem tenkrát cítil, časem nahradil úsměv. Kdykoliv je příležitost, dávám k dobru tuhle historku a společně se zasmějeme nad ironií života. Tak bacha až budete něco vyhazovat.

Autor: Daniel Řehák | neděle 11.5.2008 15:12 | karma článku: 17.85 | přečteno: 2170x

Další články blogera

Daniel Řehák

Spor o žlutou hvězdu

Rouška je symbolem doby. Všichni už alespoň jednou slyšeli názor, že dlouhodobě nošená rouška nebo respirátor je zdraví nebezpečná

13.9.2021 v 14:27 | Karma článku: 10.11 | Přečteno: 360 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 91 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 21.06 | Přečteno: 415 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.91 | Přečteno: 291 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Vlastík Fürst

Dě-da nebo dědek plesnivý

Blíží se jaro a s ním doba, kdy se do ulic vyrojí spousta lehce přioděných slečen a dam. A tak se možná my, co jsme většinově orientovaní, od těch krasavic zase dočkáme nějakého nelichotivého komentáře.

16.3.2024 v 8:30 | Karma článku: 26.76 | Přečteno: 572 | Diskuse
Počet článků 274 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1387

Zprvu jsem hledal deníček, kam bych zapsal vzpomínky, vystrašen matčinou ztrátou paměti. Potom jsem se stal závislý na karmě a následně jsem rozpoznal, jak jsem si tím pěstoval ego a dal jsem si oddech, Ten co byl nakopnut vlastní botou, teď píše pro sebe a pro kohokoliv proto, aby si v sobě udělal jasno. Hemžící se myšlenky jsou chaotické. Je třeba je svázat a podrobit kritice, aby po nich něco zbylo.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...