Poutník o zákonech

Kdosi z davu: Poutníku, řekni nám něco o zákonech, jak se k nim máme postavit, je třeba zákony dodržovat?

Poutník:

Jsou dva druhy lidí. Ti zdraví, kteří se řídí srdcem a  nemocní, kteří podlehli světu peněz a mamonu. Zákony  vymysleli ti, kteří je porušují. Jsou určeny hodným nebo hloupým a lidem neschopným okrást jiné. Dobrý člověk zákony nepotřebuje, protože se řídí vnitřními morálními pravidly. Čím více je zákonů, tím více děr v nich nalézáme. Ptám se tedy, kdo zákony potřebuje? Přeci ten, který je chce zneužít. Žádný zákon vás neochrání před okradením ani vraždou. Zákon je pouze nástrojem pomsty. Každá pomsta se obrátí proti jejímu nositeli. Kdo ještě potřebuje zákony. Ten kdo je vykládá a živí se jejich uplatňováním.
Pomůže vám strážce zákona? Pouze shromáždí o trestuhodném činu informace, které znáte. předá tyto údaje soudci a ten  rozhodne, že jste byli poškozeni. To vše přece už víte.

Kdo tyto lidi platí? Řeknete že stát, ale stát, to jsme přece my a daně, které platíme. Co by byl stát bez našich peněz. Naši zástupci se vzdálili naší obci. Na to co konají, vidíme jen prostřednictvím zákonů, které nám předepisují. Líbí se vám ty zákony, Ne? Pak se vám nemůžou líbit ani vaši zástupci.

Dav: Co tedy máme dělat, abychom se dostali z područí tolika zákonů, které se nám nelíbí.

Poutník.

Naslouchejte svému nitru více než dříve. Svou spokojenost neodvozujte od peněz. Když už vám společnost práci za peníze vnutila, přemýšlejte o tom, co vám kdo říká. Rozpoznáte, kdo vám chce pomoci a kdo vás má jen jako zdroj příjmů. Jen skrze lidi můžete změnit zákony, které se vám nelíbí. Říkejte jim svou pravdu. Nenechávejte si pro sebe vaše pocity. Chtějte, aby vám vysvětlili a ukázali co za vaše peníze učinili.

Kdosi z davu:

Je naděje, že se někdy dožijeme světa bez lži a zločinu, kde bychom nepotřebovali zákony?

Poutník se zamyslel a do nastalého ticha pronesl:

Zákony vznikly v okamžiku, kdy se zrodil majetek. Peníze jsou jen jeho symbolickou náhražkou. Peníze jsou jako mravenci. Dokud je jich málo, nepostaví ani mraveniště. Je li jich moc, zničí všechno kolem. Dokud všichni budeme vnímat práci jen jako prostředek k získání peněz, budou nad námi peníze vládnout. Pokud budeme práci vnímat jako službu nejbližším a peníze nebudou hromaděny někde, kam nedohlédnete, je naděje, že bude vaše práce mít smysl a nikdo ji nebude moci znehodnotit.

PS:

Díky panu Džibránu Chalílovi, který už je na pravdě boží, za vypůjčenou formu textu. Jeho "Prorok" byl velký čtenářský zážitek. Tímto knihu vřele doporučuji.