Napoleon s Hitlerem se drží za ruce.

Zase s těžkým srdcem volit menší zlo. Obracet přesvědčené k volbě oponenta je ztráta času. Spadnout do klubu přesvědčených, však vyžaduje mravenčí práci agentů cizích mocností. Máme unikátní možnost, 

vidět v přímém přenosu první a druhý stupeň ideologické války, která začíná zneužíváním historických zkušeností národa a pokračuje výchovou.

Jedna strana ideologii vaří z idylky feudalismu a první republiky, přidává koření nastrouhané tu z Karla IV, tu z T.G.M. a nové koření z knížete Schwarzenberga a Havla. Přimíchá se omáčka z nenávisti k Rusákům a komunismu. Musí vysvětlit, že druhá strana by mohla zase ukrást poctivě vydělané peníze, co si občané naspořili nebo vyspekulovali a zároveň skrýt rafinované a účinné přikrádání protektorem. Mocnou zbraní je jim pýcha, sobectví a bezcitnost k hloupým a omezeným.

Druhá strana národ vidí jako potomky Husa či Žižky, selských rebelií, osvobození z roboty a má to složité, když je slavjanofilství pošpiněno sovětskou okupací. Neboť ospravedlnit jistou hospodářskou neefektivitu a imperiální zájmy Ruska je obtížnější, než to schovat za někdejší internacionalismus. Vnitřní zbraní budiž jim horoucí srdce, solidarita v chudobě a podezřívavost k úspěšným.

Obě politická směřování, ač legitimní, jsou využívána vnějšími silami, přesvědčující nás o svém přátelství. Proberme se. Není přátel, jsou jen zájmy. Elity velkých mocností se tím vůbec netají, jen v propagandě je to zamlžováno a skrýváno za Mozartovy koule či za Moroženoje. Povedlo se jim náš národ rozdělit, neboť jsme to dovolili.

Předválečné tátovy dětské časopisy, které jsem kdysi četl, než uhnily v garáži, obsahovaly sloupky o zbraních různých armád, podporoval se duch soutěžení a čestné zápolení. Dnes dokumentární TV kanály obsahují také plno pořadů, zabývajících se první a druhou světovou válkou a jsou prodchnuté fascinací třetí říší, Stalinem nebo jinými vojevůdci z té doby. Zvykejme si na obraz zkázy.

Doba se obloukem vrací k neporozumění a posilování nepřátelských stanovisek. Je to dáno víc biologicky, než vlivem sociálního inženýrství. Podvědomé vnímání přemnožení lidstva a jeho podílu na ničení přírody, vede lidský druh k patologickému uvažování a následně i k sebevražednému chování. Stejně jako známé procesí lumíků, pochodujících do moře nebo zoufalý exodus přemnožených, všeničících, transformovaných a agresivních kobylek.

Lidé se nechtějí moc měnit a tak se jim ta medicína musí podávat po kapkách. Rafinovaných zbraní mají manipulanti dost. Některé jdou po lidské nedůvěřivosti, jiné pracují s vírou, ale všechny podsouvají a posilují vlastní předpoklady lidí. Ty jsou totiž nejlépe manipulovatelné, protože jejich nositel už na tom zapracoval.

Popírání konspiračních teorií je založeno na víře v jejich neexistenci stejně, jako víra v konspirační teorie samotné. Málokdy máme dostatek informací k jejich popření nebo potvrzení. Proto jsou to teorie. I vědecké, případně kritické myšlení, je na nejistotě platnosti založeno. Existuje ještě jedna metoda tzv Occamova břitva, která vše oseká na základní informační bloky, s vynecháním argumentace. Ještě silnější pomůcku vyjadřuje věta: „Sledujte cestu peněz“.

 Nejsilnější zbraní  je latinské „Cui bono?“ (Komu to slouží?), neboť motivací nemusí být jen peníze, ale v důsledku vždy zdroje potravin, hmotných prostředků a energie. Energie myšlenky přetavená do zisku a převahy nad lidmi a územím. Nijak se to neliší od pravěkého střetu dvou tlup o kus pralesa. Poučme se z historického procesu šíření německého národa. „Drang nach Osten“ Stále trvá, Teď si ještě přizval Francouze. Napoleon s Hitlerem se drží za ruce. Máme před sebou zatím největšího soupeře a volbu mezi obranou národního státu nebo asimilací.

PS:

Zklamání jsem se dočkal kdysi, při svých státnicích. Místo očekávaného prokázání analytických a syntetických schopností jsme se dočkali opakovaného zkoušení ze znalostí 1-5 ročníku. Kdo si schoval sešity, měl zkoušky v kapse. Politický chléb a hry jsou příčinou podobného zklamání z diskuze kandidátů na presidenta. Točila se kolem témat příslušejících exekutivě a osočování ze lží a nesplněných slibů. Asi bych chtěl moc, žádaje střet idejí a odhad budoucího vývoje. Plebs si žádá emoce.

(Nejsem si z debat jist, zda i Zeman reflektuje neblahý vývoj mezinárodních vztahů. Poslední takový rozbor, který přesahoval domácí rybník, pochází kupodivu z pera JUDr. Kláry Samkové, v druhé  půlce hodnocení první prezidentské debaty. Jenže ta už také dlouho nepatří do mainstreamu. Cokoliv z alternativy, co zavání Ruskem nebo přeje sluchu tezím o národním státě je přijímáno obecně jako čirý fašismus  a zašlapáno v ČR do tak hluboké ilegality, že to má mizivou čtenost.)

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/Na-to-nikdy-nezapomenu-Klara-Samkova-popsala-jak-vcera-byla-osobne-na-debate-Zemana-a-Drahose-A-ma-k-vam-vaznou-vyzvu-521465