Jája

Ta dívenka má něco přes tři léta. Ještě neumí říkat L ani R ale už se jí probudilo sebeuvědomění. Nekonečné sobectví kojence a batolete je roztomilé svou bezbranností a bezelstností, ale jakmile se rozvine osobnost do stádia „Já sám“, přidávají se k vrozeným instinktům některé odpudivé projevy, které velmi ztěžují běžnou údržbu roztomilého prcka a mění ho v personu na „zabití“. 

Dříve bezkonfliktní a zdlouhavé oblékání panenky se prodlužuje o nekonečnou touhu malé princezny o samostatné konání, při němž si nenechá pomoci. Okamžiky vyděračského pláče, následující po pokusech o urychlení a pomoc v činnostech, které dítě nezvládá, jsou zkouškou charakteru rodičů, kteří volí mezi trpělivou domluvou nebo zvýšením hlasu, v závislosti na časové tísni. Ti, kteří o tom moc nepřemýšlí, mohou volit ještě drsnější prostředky a ono zmíněné Ego doslova utlučou.

Záleží jen na založení dítěte, jak se s různými odstíny výchovy vyrovná. Radit strategii výchovy v tomto stádiu vývoje je ošidné. Každý jedinec je trochu jiný a reaguje na pokusy o omezování rozdílně. Že na to není univerzální recept, dosvědčují zkušenosti každého, kdo se s tím potýkal.  

Nezvládnutá výchova má tristní následky.  Zbavovat dítě plného rozvoje vlastního Ega vytváří buď ušlápnuté jedince, nebo v těch vzdorovitých probudí lidské zrůdy. Ego je pro vývoj osobnosti důležité stádium, v lidské společnosti je předpokladem k úspěchu. Paradoxní je, že když Ego člověka ovládne, nedovolí mu být šťastný a z člověka sestává štvanec vlastních tužeb.

Zkušení lidé se pokouší vlastní Ego omezit a považují za úspěch, když se úplně zbaví jeho projevů. Někteří se toho dočkají až po vyhasnutí sexuálního pudu, motoru mnoha zástupných potřeb, někteří vydrží být chtiví a protivní až do smrti.  

Koukám na tu malou holčičku, jak rychle pochopila, že nejsnazší cesta k plnění vlastních tužeb je rozkazovací způsob. Jak těžké je zabudovat do těch povelů slůvko prosím. Jak dobře chápe, že použití toho slovíčka činí újmu jejímu Egu. Ne a ne a ne, já sama, jdi pryč a řev a pláč, je li už netrpělivost s jejím nekonáním neúnosná. Vždyť ona to přece umí sama, jak moc bylo poškozeno její sebevědomí! Snad se jednou dobere obyčejné lidské moudrosti, která jí přinese vnitřní klid.