Daniel Řehák
Large Visitor Globe
- Počet článků 274
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1387x
Seznam rubrik
- http://danielrehak.blog.idnes.
- MAŠÍBL
- Cestovatelské
- Sny
- Vojna
- Anekdoty
- Úvahy
- Poutník
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené články
Oblíbené knihy
Oblíbené blogy
Co právě poslouchám
Daniel Řehák
5. Almería
Tam u přístavu byli Darím s Nadiou vysazeni z auta a rozvažovali, kam zamíří. Jestli budou chtít pokračovat na venkov, musí přejít celé město, nebo se pokusí najít nocleh někde ve městě. Oba měli v pletených cestovních taškách vlněnou deku a kus igelitu, tak nebyli odkázáni na hledání levného spaní někde pod střechou.
Daniel Řehák
4. Nadia
Jeho cesta pokračovala skrze nekonečné moře igelitu, umístěné do tří až čtyřmetrové výšky. Pod ním byly záhony plné rajčat, paprik a jiné zeleniny. Čím víc se slunce opíralo do průhledných fólií, probouzel se i život pod ním.
Daniel Řehák
3. Práce
Darím vystoupil z dodávky, která ho vezla až do okolí města Adra. Rozhlédl se po krajině. I když se podobala se jeho domovině, v dálce spatřil údolí, které se lesklo jako pokryté stříbrem v dopoledním slunci. Vydal se tím směrem cestou mezi poli pokrytými igelitem, obehnanými drátěným plotem, kde skupiny dělníků sklízely malé žlutavé melouny.
Daniel Řehák
2. Stopy minulosti
Minul jednu z řady Alcazab (pevností), Alcazabillu v Málaze. Odtud začínala příbřežní komunikace na východ a Darím se podél ní vydal na další cestu za poznáním Iberského poloostrova. Cestou, zaplněnou apartmány a turistickými resorty, potkával pozůstatky arabské části historie, zakleté v předložce Al- ve jménech ulic a sídel v krajině.
Daniel Řehák
1. První kroky
Dva dny se datle vykládaly z lodí a u této práce se Darím těšil ze společnosti námořníků. Byli to sice lidé hrubého zrna, ale bezelstní a upřímní. Při práci i při večerním odpočinku se rádi zasmáli a jak už to bývá u lidí sdílejících stejný úděl, rozdělili se o práci i o jídlo. Všechny datle z lodí byly soustředěny do prodejního skladu, aby byly prodány velkoodběratelům.
Daniel Řehák
Obzor
Když Daríma propustili z nemocnice, byl trochu bledý a pohublý. Protože nebyl při penězích, dostával jen minimální množství stravy. Jeho první cesta vedla na pobřeží. Dlouho obcházel oplocení přístavu, než se dostal ke skalnaté pláži. Mezi kameny bylo pár přístřešků a kolem nich si hrálo několik dětí. Přebývalo tam několik rodin z afrického vnitrozemí.
Daniel Řehák
Cesta na sever
Poutníkova cesta směřovala ke hranici cizí enklávy, odříznuté od těla pouštního státu jako tvrdý roh. Hranice jeho státu byla propustná jako řešeto, ale v zemi nikoho mezi hranicemi se cesty slévaly do jedné, široké a rovné silnice, na které přibývalo lidí, směřujících k bráně vysněného světa blahobytu.
Daniel Řehák
V poušti
Cesta na sever vedla vnitrozemím, daleko od pobřežních hor. Tato trasa byla kratší, ale s malými zásobami ohrožovala žízní a vysílením. Karavany se na ní zdržely pět dní. Pěší poutník o den, či dva déle.
Daniel Řehák
Pokušitel
Od rána putoval okrajem pouště, překonával vysoké duny a kráčel suchým korytem vádi, až ke skupině velkých akácii, jejichž stín vyhledávaly karavany doprovázené pastevci a poutníky, se stády velbloudů, ovcí a koz.
Daniel Řehák
Jak poutník rozmlouval s Bohem
Po nedávné zkušenosti s tržištěm pouštního města se Darím na okraji pouště pohroužil do úvah o řádu světa. Podzimní počasí mu zatím dovolovalo přespávat ve volné krajině a nepřítomnost lidí si nahrazoval vnitřním dialogem se svědomím, které mu dosud ukazovalo správnou cestu k jeho konání. Jednou před večerem se v jeho hlavě ozval mocný hlas.
Daniel Řehák
Poutník a datle
Každý týden chodil Darím do města s datlemi. Tržiště bylo místem, kde mohl pozorovat, jak se lidé vyrovnávají se svým životem. První přicházeli ti, kteří své zboží připravili s láskou k rodině a věděli, že když nepřijdou, propásnou svého zákazníka a početná rodina bude strádat. Potom přicházeli rybáři, a zelináři, jejichž zboží rychle ztrácelo hodnotu a muselo se potkat s hospodyněmi, připravujícími pokrmy pro své pány. Řemeslníci s výrobky, které nepodléhaly zkáze otvírali stánky, až když slunce ohřálo náměstí a oni mohli usednout ke svému nikdy nekončícímu řemeslu.
Daniel Řehák
Než se stal poutníkem
Darím byl prostým vodičem velbloudů a o světě toho mnoho nevěděl. Většinu informací měl jen z doslechu. V jeho oáze nebyl elektrický proud, nepočítáme li malou elektrocentrálu stařešinovy rodiny. Jeho rod byl v místní oáze klanem, který spojovala společná rasová identita. Ta se promítala i do širšího celku a národního státu.
Daniel Řehák
Poutník a voda.
Putoval jsem do města po cestě lemované alejí ovocných stromů. Chystal jsem se z větví obsypaných ovocem utrhnout jeden plod, abych utišil hlad. Stromy měli na svých kmenech značky a cedule, že někomu patří a zákaz trhání, že je mohu zakoupit tam a tam. Raději jsem se stromům vyhnul. Blížil jsem se ke starému prameni, u kterého jsem vždy hasil žízeň.
Daniel Řehák
Poutník o Zemi
Rozhodl jsem se, že k vám přijdu z pouštní oázy, abych viděl jak žijete.Po té, co jsem si sedl na zem do této zahrady, přišel majitel a chtěl abych odešel, nebo zaplatil.Začal jsem s ním mluvit a on se zamyslel nad mými slovy, zaplakal a nechal mně v zahradě přespávat, dokud se nerozhodnu odejít a pozval i Vás, abychom se potkali a pohovořili. Proto jsme tu spolu.
Daniel Řehák
Poutník o čase
Pane řekni nám, jak je to s časem, jak ho vnímat, jak ho pochopit! Čas stojí mimo nás a my se mu jen podrobujeme. Přesto, že čas nemůžeme vidět, můžeme ho cítit. Chcete li pochopit něco, k čemu nejste vybaveni smysly, musíte si pomoci podobenstvim. Přestože sebe znáte nejlépe, jiní lidé o vás vědí víc, než vy sami o sobě, stejné je to i s časem.
Daniel Řehák
Poutník o ženách
Pane řekni nám něco o našich ženách. Z nekonečna chladného a prázdného se rodí hvězdy a planety. To neuchopitelné prázno jste vy a hmota, která září, aby dala vzniknout životu, jsou vaše ženy. Vy jste voda, ony jsou pevninou. Vy jste semenem, ony jsou zemí. Ony bez vás a vy bez nich nejste nic.
Daniel Řehák
Poutník o zákonech
Kdosi z davu: Poutníku, řekni nám něco o zákonech, jak se k nim máme postavit, je třeba zákony dodržovat?
