Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trochu syrské demagogie

16. 02. 2016 7:45:45
V roce 2010 jsem měl na výběr mezi Sýrií a Jordánskem. Volba padla na Jordánsko. Nevím, jestli litovat, protože vzpomínat na dnes již rozbité a neexistující památky by bylo smutné.

Bashár al-Asád je prý diktátor. Ještě v roce 2010 to u nás nikdo netvrdil. Jeho otec, Háfiz se ujal vlády (1971-2000) prostřednictvím dominantní strany BAAS. Způsob vlády jedné strany vykazoval totalitní, ale i sekulární znaky. Počet obyvatel se za pouhých 40 let tohoto období zvětšil z 6 na 22 milionů. Je zřejmé, že to budou spíš Sunité (75%) než Aláwitští šíité (12%) nebo Maronitští křesťané (7% 1960), kdo ví, kolik je jich dnes?

Poměr mezi vládnoucími aláwity a sunity se v čase proměnil. Jestliže nespokojenost sunitů živily radikální zdroje, je jasné, proč si strana, vybudovaná na kultu osobnosti a se sociálním podbarvením, která vývojem ztratila zázemí, počínala vůči populaci, naladěné na změny, s patřičnou tvrdostí, která vysloužila Asádům nelichotivou nálepku.

I když přirovnání kulhá, zkuste si představit, že by se u nás namnožila romská populace na trojnásobek české a měla by stále většinově závislý způsob obživy, ale navíc ještě ambice, převzít řízení měst a obcí, jako další dostupný zdroj příjmů.

Jen 40% Sýrie má hustotu osídlení na jakou jsme zvyklí v Evropě. Zbytek jsou pouštní oblasti ve střední a jižní polovině státu. Národnostně i religiózně pestrá populace je soustředěna na západním a severním okraji země. Obyvatelné území připomínalo přetopený kotel. Animozity mezi nimi je možné přirovnat vztahům mezi národy Jugoslávie po rozpadu. Dobře vítězové I. WW narýsovali hranice .

Na severu a východě převládají Kurdové (9%). Máme k nim dnes díky jejich nasměrování proti vůči IS(DAEŠ) pozitivní konotace. Byl bych ostražitý. I když jsou národnostně perského původu, jsou také muslimové, bližší sunitskému ritu a tuto víru logicky přijali v prostoru seldžucké a později osmanské říše. Když Turci v roce 1915 zmasakrovali milióny jejich arménských (křesťanských) spoluobčanů za jejich ne zcela pasivní asistence. Jsou v nyní situaci dalších na řadě, protože se tehdy podíleli na genocidě a nebude, kdo by se jich zastal. Pokud je dnes kdokoliv podporuje, činí tak jen ve svém vlastním zájmu.

A jsme u Turecka. Bývalý hegemon Osmanské říše, do které patřila nejen dnešní Sýrie . To jejich Ataturk (Mustafa Kemal, nástup 1923) zkusil sekularizovat turecké muslimy. Musel za to Turky zkorumpovat vizí velkého národnostně homogenního Tureckého státu, jako nástupce velkého sultanátu. Jeho záslužný pokus již řadu let úspěšně torpéduje Erdogan. Trochu to připomíná stesk Maďarů po Uherské části monarchie. Minimálně 1,5 milionu obětí redukoval na třista tisíc a připsal je válečným zmatkům. Vytvořil tak 5 milionovou diasporu, nepočítám-li 3 miliony v sovětské Arménii.

Turecko má dosud nepřiznanou vinu za masakry Arménů, jejichž oběti schovává za válečné nepořádky. Historická přízeň Německa jako někdejšího spojence mu pomáhá v zatloukání a jeho vztah dodnes přežívá v iracionálním rozhodnutí Angeliky markýzy muslimů, bez vynutitelných podmínek dotovat Turecko evropskými penězi. Tato nepochopitelná náklonnost Německa trvá i vůči Albánii a jiným muslimským státům. Že se Turecko nechystá vyhovět Evropě, ale naopak, dále ji vydírat tichou podporou migrace, ví každý, kromě Merkelové.

Nebýt krytí NATO a potažmo i evropské věrchušky, je Turecko zralé na demontáž. Blbé je, že jakákoliv válečná akce vedoucí k rozpadu Turecka by posílila řeku migrantů a navíc by byla přímou příčinou alespoň lokální války, po které USA tolik touží. Pokud by USA opravdu chtěly vyprovokovat konflikt s Ruskem, stačí, když na oko stáhnou podporu Turecka, Rusko přes Irán nebo Arménii podpoří „dělnicko-rolnickou“ vládu svobodného Kurdistánu a už to pojede. Impéria potřebují války z různých důvodů.

Vraťme se do Sýrie. Pokud opravdu odešlo 10 milionů Syřanů, jsou to, pominu-li křesťanskou minoritu, především sunité. Pravděpodobně naočkovaní saúdským radikálním wahábismem. Bashar si možná vyřešil budoucí úspěch v „svobodných“ volbách. Evropa však vyfasovala problém, který možná chtěla. Stále nám vykresluje Turecko jako přijatelného člena EU a tuto touhu po expanzi skrze Německo máme před očima.

Pokud to nevyjde, pak se východní státy Evropy stanou nechtěným přívažkem EU a budou odkopnuty na druhou kolej, ne-li do náruče Putina, protože zakládající členové budou mít jiné starosti, než dotovat nebo bránit nárazníkové státy. Ukrajina sice člen není, ale půjde přes palubu první. Jestli nebude odevzdána do sféry ruského vlivu celá, rozpadne se na dvě části. Malá "banderovská" republika ztratí hospodářskou základnu a možná i přístup k Černému moři. Tak si to totiž malují Rusové.

https://en.wikipedia.org/wiki/Demographics_of_Syria#/media/File:Syria_pop.jpg

https://en.wikipedia.org/wiki/Demographics_of_Syria#/media/File:Une_carte_des_communaut%C3%A9s_religieuses_et_ethniques_de_la_Syrie_et_Lebanon_(1935).jpg

https://en.wikipedia.org/wiki/Demographics_of_Syria

http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2008/7/utrpeni-a-narodni-identita-/

Autor: Daniel Řehák | úterý 16.2.2016 7:45 | karma článku: 27.18 | přečteno: 1268x

Další články blogera

Daniel Řehák

Očekávání

je příčinou rozdílného hodnocení parlamentních voleb. Každý má nějaké politické ukotvení. Od toho se odvíjí naše (ne)spokojenost s výsledky, doufejme, že dosud nezfalšovanými.

22.10.2017 v 23:35 | Karma článku: 3.96 | Přečteno: 113 | Diskuse

Daniel Řehák

Pražský Orloj – aktualizace

Až po opravě opět odkryjí Pražský orloj, měli bychom ty svaté, které nikdo už pořádně ani nezná nahradit novými ikonami. Neměli bychom zapomenout ani na ještě žijící proslavené Čechy.

26.5.2017 v 13:15 | Karma článku: 10.42 | Přečteno: 259 | Diskuse

Daniel Řehák

Kdyby Trump.

byl skutečně příznivcem alternativ, jak si o něm někteří snili. Kdyby byl opravdu sympatizant Putina. Kdyby se chtěl nějak vymanit z nátlaku vlivných zástupců Deep state, nabízí se metoda a návod na likvidaci protivníků

21.4.2017 v 19:01 | Karma článku: 12.24 | Přečteno: 489 | Diskuse

Daniel Řehák

Mešity kam se podíváš

Chcete-li vidět, jaká čeká budoucnost západní Evropu za pár let, nemusíte do Turecka. Za humny na Balkáně máte zemi, kde se vliv islámu nejen nevytratil, ale ještě posílil.

17.3.2017 v 0:02 | Karma článku: 23.06 | Přečteno: 1561 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Martin Bělík

Pohled na volby očima marketéra

Nechci hodnotit programy stran ani jejich kvalitu a kandidáty. Chci se jen trochu zamyslet, proč byli úspěšní a proč ne. A také bych přidal zamyšlení pro mladé o sociálních sítích.

24.10.2017 v 0:05 | Karma článku: 6.49 | Přečteno: 96 |

Otto Černý

Kdepak přistěhovalci, národe švédský, vy sami.

Švédskem otřásá skandál. Úspěšný a oblíbený programový ředitel švédského kanálu TV 4 byl svými kolegyněmi nařčený ze sexismu, rasismu, homofobie a sexuálních obtěžování.

23.10.2017 v 21:17 | Karma článku: 36.58 | Přečteno: 1575 | Diskuse

Iva Kabosch

Chci premiéra s koulema aneb ne machiavellismu v praxi!

Otevřený dopis Andreji Babišovi v jeho médiu. Chcete mluvit s občany, tak tady mě máte. Čtěte, reflektujte, diskutujte, reagujte. A hlavně: buďte chlap, nefňukejte a makejte!

23.10.2017 v 21:13 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 866 | Diskuse

Jan Dvořák

Časy se překotně mění. Švejk narazil zpochybněním IQ třetiny voličů

Ano, nastal čas klást si vyšší cíle. A hlavně, už nešvejkovat, a makat. Když nadávat na nové poměry, tak otevřeně, bez dvojsmyslů, aby bylo jasné, jak to myslíte, že nejste anarchistický bořič, ale konstruktivní buřič, buříček.

23.10.2017 v 18:55 | Karma článku: 16.56 | Přečteno: 738 | Diskuse

Zdenek Horner

JakoNacismus v Česku zvedá hlavu

Po volebním úspěchu SPD Tomia Okamury se dalo čekat, že u Jakonacistů dojde okamžitě k posunu dojmu o legalitě propagace fašismu. Pokud laskavého čtenáře zaráží slůvko Jako před slovem Nacismus, vysvětlení je uvnitř.

23.10.2017 v 18:42 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 799 | Diskuse
Počet článků 262 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1277

Zprvu jsem hledal deníček, kam bych zapsal vzpomínky, vystrašen matčinou ztrátou paměti. Potom jsem se stal závislý na karmě a následně jsem rozpoznal, jak jsem si tím pěstoval ego a dal jsem si oddech, Ten co byl nakopnut vlastní botou, teď píše pro sebe a pro kohokoliv proto, aby si v sobě udělal jasno. Hemžící se chaotické myšlenky je třeba svázat a podrobit kritice, aby po nich něco zbylo.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.