Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vojna

Daniel Řehák

Vojna v Písku. Léto a konec

Jak se jen trochu oteplilo, vojáci lezli na střechu skladu, aby nachytali trochu bronzu, někdy tam vydrželi i několik hodin, než je začali důstojníci postrádat. Na jednom místě se drátěné oplocení útvaru dalo jednoduše přeskočit. Přes úzké pole už to bylo kousek k několika rybníkům a na druhou stranu ke stezce, vedoucí podél Otavy, až někam ke Vráži. Chodil jsem tam běhat a v létě koupat, k několika plaveckým hospůdkám a kempům. Postupně se mi těch 10 km běhu stalo drogou a v houbařské sezóně jsem se ani nevracel s prázdnou.

12.11.2010 v 17:28 | Karma článku: 13.92 | Přečteno: 1270 | Diskuse

Daniel Řehák

Vojna v Písku. Jaro

S odcházejícím sněhem se okolí útvaru proměnilo v krásnou venkovskou krajinu. Už jsem se dobře sžil s prostředím s místními podmínkami a našel si způsoby jak přežít a kompenzovat tlak vojenských povinností.

11.11.2010 v 16:55 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 1025 | Diskuse

Daniel Řehák

Vojna v Písku. Zima

Na horním kavalci v kasárenské budově v Purkraticích, jsem viděl Písek jako na dlani. Postel s nejlepším výhledem. Vlečka továrního komínu, podle níž jsem předpovídal počasí, už týden signalizovala severní vítr a nekonečný mráz. Zamrzlé rybníky viditelné ze služebny na druhé straně budovy věštily dlouhou a tvrdou zimu.

8.11.2010 v 16:55 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 1181 | Diskuse

Daniel Řehák

Cesta do Písku

Tři měsíce (1980) v městě Čáslavi mne přiblížily ke konci roku i pobytu zde. Tlačenka zabrala. První avízo přišlo v okamžiku, kdy se na mně velitel praporu obořil, jakého že to mám známého ve vysokých armádních kruzích. Nedovedl pochopit, že se mu někdo dokázal vysmeknout. Poslední dny do vánoc už byly na útvaru Jana Žižky jako sen. Dlouhá volna, estrády a kinoprojekce se střídaly jedna za druhou a teplé počasí připomínalo více říjen, než prosinec. S odjezdem přišlo i parádní zimní počasí, napadlo 20 cm sněhu.

30.6.2009 v 19:20 | Karma článku: 11.14 | Přečteno: 1261 | Diskuse

Daniel Řehák

Čáslavské zastavení VI. Vysmeknutí

Po návratu ze cvičení jsme měli jednu z mála příležitostí, odpočinout si od soustavných služeb. Jako dva druhořadí absolventi jsme rádi vzali za vděk vedením jakéhosi týdenního kurzu. Naším úkolem bylo pouze odvést frekventanty na učebny a přivést je zpět do kasáren. Opravňovalo nás to k přestěhování do prázdné části záložní budovy. Nemuseli jsme, ale zdekovali jsme se rádi a hned.

2.1.2009 v 12:37 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 1492 | Diskuse

Daniel Řehák

Čáslavské zastavení V. Trénink a Cvičení

TRÉNINK Celý 13tý tankový pluk měl v provozu 10 tanků prvního praporu a útvar žil ze tří tanků naší roty, které byly takzvaně na dožití, ostatní vyjížděly jen při ostrých poplaších do záložního stanoviště. Nabíječ Cína z Mostu, střelec Hanuš z Mutěnic a řidič Rambousek nevímužodkud, byla posádka tanku, kterému jsem dělal velitele. Tank byl bez funkční radiostanice. Dokázali jej udržovat v provozuschopném stavu a to bylo vzhledem k jeho a jejich stavu docela obdivuhodné.

2.1.2009 v 12:19 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 1399 | Diskuse

Daniel Řehák

Čáslavské zastavení IV. Vytržení

Jeden ze záložáků přelézal plot přes naší pracovní četu o dvou lidech (ostatní utekli a zašili se ještě dřív než jsme je dovedli na pracoviště) a povídá "To je hrůza, bydlím támhle v tom okně naproti už dvacet let, ale netušil jsem, že je tady taková pakárna." Rádi jsme ho pustili, narozdíl od černovlasého kudrnatého Mariana s krásným obličejem znetvořeným neštovicemi, z naší roty, který už po sedmé zmizel směr Eržika do východoslovenské vísky, Býval zachycen po cestě a snad se mu to jednou i podařilo. Důvod nám v emotivním přednesu plném citu sdělil po dopadení na čáslavském nádraží: "VEeď jAa ju mAam tak rAad!" Bejt tam sám, tak mu snad zaplatím i jízdenku.

30.12.2008 v 14:49 | Karma článku: 12.15 | Přečteno: 1353 | Diskuse

Daniel Řehák

Čáslavské zastavení III. Na stráži

Jak už jsem uváděl, hlavní činností mužstva z našeho praporu byly stráže na odstavných plochách, v muničním skladu a na bráně. Točili jsme se v nich s železnou pravidelností a nedostatek lidského materiálu způsoboval, že většina mazáků prvního praporu neměla po roce a půl dovolenou, takže i my jsme se smiřovali s tím, že se domů podíváme až za rok.

29.12.2008 v 12:37 | Karma článku: 11.56 | Přečteno: 1587 | Diskuse

Daniel Řehák

Čáslavské zastavení II. Zavedení

V pondělí se vrátil první prapor ze cvičení a skončil rajský klid, který jsem naivně považoval za normu. Novej špagi! Zařval obézní mazák a s pěti dalšími si mně od dveří prohlíželi, jako chovatelé nový přírůstek v ZOO. "Co je to špagi?" zeptal jsem se souseda. "Špagát = absolvent vojenské katedry. "Asi by nás dvouročáci nejradši oběsili." "Taky nám říkají Ešusové, nebo Kurvy. Jsme zařazení někde mezi důstojníky a záklaďáky. Jako mezi mlýnskými kameny a někteří to neustojí. Uvidíš sám" , řekl nový soused. "A co ten ešus?" "No to máš tak, mazáci mají místo čepice na hlavě lejno, a protože my jsme poserové, tak naše čepice z maskáčů připomínají ten předpisový ešus.

29.12.2008 v 11:18 | Karma článku: 11.86 | Přečteno: 1460 | Diskuse

Daniel Řehák

Čáslavské zastavení I. Povolání

Čáslav přisouzená mi povolávacím rozkazem, do dálky upozorňovala vysokou věží kostela, přesto se o ní tradovalo oblíbené: "Hodíš dlažební kostkou a trefíš děvku nebo lampasáka" Co mně tady asi čeká? "Až se budou na štábu na cokoliv ptát, nic neznáš, nic nevíš, nic neumíš", řekl na bráně vojenského útvaru Jana Žižky z Trocnova spolužák Gilotina, který tam zrovna sloužil, když jsem tam deset dní po nástupním termínu dorazil.

29.12.2008 v 10:50 | Karma článku: 11.18 | Přečteno: 1349 | Diskuse

Daniel Řehák

Závěrečné soustředění vojenské katedry.

Z nějakého drbu před odvody do armády jsem se dozvěděl, že k tankistům se dostávají pouze vojáci menší 180ti cm. Marně jsem se protahoval na futře dveří, mezi mou pozdější posádkou byli i drobečci hodně přes 190cm, kteří ani nezavřeli poklop na věži. Pro nás, absolventy vojenských kateder, byla jakákoliv růstová anomálie bezpředmětná. Jediné co pomáhalo, byly zdravotní záznamy.

15.8.2008 v 15:02 | Karma článku: 26.08 | Přečteno: 4403 | Diskuse

Daniel Řehák

Zkoušky na vojenské katedře.

Stali jsme se postupně otrlí a nevnímaví ke kopřivám, alkoholismu a tuposti. Vyšší cíle tehdejší společnosti nám byly ukradené, ale snaha přežít bez úhony, nás vháněla do náruče železné rakve

15.8.2008 v 2:27 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 3354 | Diskuse

Daniel Řehák

Třetí den na vojenské katedře

A je to tady. Čekalo nás celodenní cvičení mezi ovocnými stromy, završené zábavou vyrábění okopů pro ležícího střelce. Vyfasovali jsme železné helmy, lopatky, samopaly a sumky. Všechny tyto zbytečnosti jsme měli zavěšeny kolem pasu. Bylo to všechno dohromady dost těžké. Hlava se pod tíhou helmy kinklala jako pérovému panáčkovi, Páteř mlaskala pod tíhou obleku a kabátu z kopřiv, zvlášť, když jsme museli utíkat před nepřítelem.

13.8.2008 v 16:04 | Karma článku: 21.81 | Přečteno: 2003 | Diskuse

Daniel Řehák

Druhý den na vojenské katedře

Na ulici za výlohou holičství na Malé Straně se řezaly smíchy západoněmecké studentky, Ostříhaní spolužáci zahanbeně opouštěli křeslo. Nasazovali kulichy a plížili se kolem nich na kolej. V máničkovské době Johna Lennona se sestřih zvaný výbrus nenosil.

13.8.2008 v 0:54 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 3077 | Diskuse

Daniel Řehák

První den na vojenské katedře

Ve školách, kterými jsem prošel, se občas nějaký Mimoň vyskytl, ale koncentrace exotů v podobě velitelského sboru vojenské katedry Motol, mě ohromila. Do té doby jsem o vojně ještě nic netušil. Nazdar soudruzi! Zařval na nás podnapilý plk. Kulhánek. Většina vojáků z povolání byla už ráno v náladě z radosti nad vzájemným znovu shledáním a novými rekruty.

11.8.2008 v 18:10 | Karma článku: 22.90 | Přečteno: 3168 | Diskuse
Počet článků 262 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1277

Zprvu jsem hledal deníček, kam bych zapsal vzpomínky, vystrašen matčinou ztrátou paměti. Potom jsem se stal závislý na karmě a následně jsem rozpoznal, jak jsem si tím pěstoval ego a dal jsem si oddech, Ten co byl nakopnut vlastní botou, teď píše pro sebe a pro kohokoliv proto, aby si v sobě udělal jasno. Hemžící se chaotické myšlenky je třeba svázat a podrobit kritice, aby po nich něco zbylo.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.