Mediální lynče

A je to tu zase, Byla zažehnuta nová pochodeň. Zvedl ji hlavní kritik skupiny Ortel. Je přirozeně citlivý na známky rasizmu a povolán je zde cenzurovat. A přidává se celá suita těch, co razí svou jedinou pravdu, protože 

Ortel je používán odpůrci současného establishmentu a zastánců odchodu z EU a NATO.  Médium, které nás hostí sice již sklouzlo téměř do bulváru, ale tady je stále čisto. Jako by etnika neexistovala. Pochvala za kvalitní práci.

Mnoho písní skupiny Tomáše Hnídka jsem neslyšel, ale ty, navzdory mainstreamu proslavené, jsem si poslechl. Žádné kantilény, jen naléhavost v rozsahu jedné oktávy. Cítím v nich frustraci a bezmoc nad tím, co prožívá hodně jeho příznivců. Rasovou nenávist jsem tam hledal marně. Aktuální témata se dotýkají údělu obyčejných lidí, migrace a pocitu ohrožení. Jen ti, kteří sami rasovou odlišnost ve svém primitivizmu vyhledávají, si vkládají do textů i celkové stylizace skupiny to, co sami cítí.

Poslední z vln mediálních honů, která tomu předcházela, se týkala prezidenta Zemana a neobratného manévrování jeho suity ve věci zbožněného pana Bradyho. Společnost je rozpolcená a jedna půlka z nenávisti k buranovi a druhá ze zoufalství nad slepotou elit, zatím jen v tisku, bojovala za svou věc. Oběma stranám bylo nevolno ze zpráv, tendenčně vypointovaných, ve kterých pravda nehrála roli.

Masy jsou řízeny emocemi a ten kdo jimi manipuluje, to velmi dobře ví. Jakmile se naskytne příležitost, použije jakoukoliv záminku pro otestování sil antagonistických stran. Copak jste si nevšimli, že Dragoon Ride a jí podobné, byl test obyvatelstva na jeho ochotu sdílet osud s USA, zatímco léta před tím projelo Českem desítky podobných konvojů? Tam se také projevil mediální lynč plukovníka s holým zadkem. Vždy se najde někdo potrefený, kdo podá trestní oznámení.

Už jsem tu zmiňoval dobu spojenou s kauzou Matiční zdi v Ústí nad Labem. Ta se dotýkala etnika, které se dnes ústy cenzora cítí také poškozováno.  Byl jsem u toho v přímém kontaktu a vím, jak se tenkrát manipulovalo. Dnes je místo vybydlené a kočovníci šli o dům dál. Jaké štěstí, že mají blíž ke křesťanství, než mnozí z majority. Ale kdo ví. Všeho do času. Strategie přežití ukáže.

Na začátku mediálních výlevů a hromadných odsudků, je zjednodušená argumentace vybranými polopravdami, negacemi a lhaním. Koordinovaný křik party pseudocelebrit, prodejných pisálků a akademické obce odtržené od reality, pak tuto lež zakrývá a nedovoluje argumentaci podloženou fakty. Kdykoliv cítím v takové situaci nevolnost a emoce, vím, že je něco špatně.

Pociťovat strach, obavy, lítost nebo soucit v zásadě není chyba, ale tyto emoce by se měly týkat jednotlivého konkrétního člověka. Nikdy, zdůrazňuji nikdy na základě novinových zpráv. Existují weby i facebookové profily, které takové emoce záměrně vyvolávají. Jako příklad uvedu „We are here at Home“, „White-media“ na té zlé straně. Na opačném pólu podobně fungují mainstreamová média, dychtící slovy svých rétorů po konfrontaci s Ruskem a pracují s historickým strachem z někdejšího SSSR.

Mám ve svých přátelích na sociálních sítích i mezi příbuzenstvem několik takových, kteří mají prvoplánové soucitné postoje s nepřizpůsobivými nebo nepřizpůsobenými minoritami. Jejich společným jmenovatelem je akademické prostředí, ze kterého vzešli nebo v něm působí. Další obsadili funkce ve státním nebo veřejném sektoru, případně z něho čerpají dotace. Je příznačné, že pravidelnost a jistota příjmu z tohoto prostředí (také jsem si to užil), posouvá myšlení těchto lidí k vstřícnosti a omlouvání poklesků u skupin, zakládajících svou existenci na podporách, či šedé nebo černé ekonomice.

Jak stárnu, opouštím kdysi přijatelnou představu promíchané barevné společnosti, kde nebude důvod k rasizmu. Sdílení veřejného prostoru s lidmi nepřizpůsobivými, drzými, zlými, co nenávidí společnost za svou neschopnost a to, že je nezahrnuje přepychem, ale poskytuje jim jen prostředky na přežívání, nutně vede ke ghetizaci. Začíná to úprkem těch solventních do satelitů a končí soustředěním zbytku do obětovaných sídlišť. V tom máme velký vzor za Atlantikem. V krysím hejnu údajně žije několik druhů krys, které ač žijí ve společné komunitě, nemísí se spolu ani pohlavně. Pokud někde v centrech žijí pohromadě lidé, sociální kastovní systém zabezpečuje tento jev i u nich.

Aby toho nebylo málo, na druhé straně spektra jsou bohatí lidé, kteří si nahromadili neutratitelné částky a ve své bohorovnosti si neuvědomují, že ne každý je schopen soustavně pracovat, přinášet do své výdělečné činnosti invenci a zaujetí, protože na to nemají buď IQ nebo na to nemají žaludky. Jsou i takoví, kteří, ač takové vlastnosti mají, už na vyšší mety nedosáhnou, protože je už dávno obsazeno a hlídáno. Nevím, jestli vstřícnost těch zabezpečených k charitě, je vedena výčitkami, nebo nějakým záměrem, případně podfukem, protože se i na takovém nákladném jevu, jako je masová imigrace dá skvěle vydělávat.

Každá taková společnost ze svého středu emituje politiky se stejně krátkozrakými a zkratkovitými myšlenkovými schématy, jejichž důsledky a konání či nekonání, pak dopadají na hlavu těch zpoplatněných. Důvod narůstání nenávisti, xenofobie a rasizmu je v nekonání našich vlád, v nedodržování vlastních zákonů a nařízení.

Většina lidí necítí k uprchlíkům nenávist, ale frustruje je vlastní bezmoc při zprávách o vandalství a kriminalitě, doprovázející nezvládanou vlnu. Příčinou frustrace je neschopnost odlišit skutečné uprchlíky od pochybných existencí. Většina současných zastupitelů nedohlédne, kam může bezbřehá vstřícnost a dvojí metr při posuzování stejných poklesků vlastního obyvatelstva a imigrantů směřovat. Oni jsou příčinou fašizujících nálad.

Lidé, kteří toto nejsou schopni pochopit, omlouvají a skrývají problémy doprovázející masovou imigraci a pláčou na nesprávném hrobě.