Až po opravě opět odkryjí Pražský orloj, měli bychom ty svaté, které nikdo už pořádně ani nezná nahradit novými ikonami. Neměli bychom zapomenout ani na ještě žijící proslavené Čechy.
Teprve potom to bude pořádná atrakce pro turisty ze zahraničí, na jejichž potřeby a znalosti je třeba myslet.
1. Myslím, že první a nedávno znovu proslavený kandidát je Jirka Kajínek. Rozhodně bych jeho soše včas zakoupil jeho proslavené zelenkavé Adidas triko, než ho příznivci vykoupí.
2. Druhý v pořadí velkolepých a žijících Čechů by mohl být David Ráth, jeho bílý plášť by jej spolehlivě odlišil od ostatních svatých. Prosadil se na druhé místo podporou muslimského ritu, jako průkopník mnohoženství.
3. Třetí důležitý Čech, na kterého by se nemělo zapomenout, bude dozajista Jaromír Jágr. Už slyším radostné výkřiky „Džegr! Džegr!“ každodenního davu cizinců až zahlédnou hokejku.
4. Nepochybně rozpoznatelný by mohl pro zahraniční návštěvníky i Václav Klaus. Asi bude jedno, z jakého časového období bude jeho socha, ale nemělo by se zapomenout na velkou propisku v ruce, nad kterou by loutka mohla pokyvovat hlavou.
5. Havel jako další kandidát by snad jediný nemusel mít v ruce žádný artefakt, stačí jeho charakteristická tvář. Pro krátkozraké turisty by se za něj mohla postavit velká humanitární bomba.
6. Když už jsme u těch prezidentů myslím, že ani Zeman není v cizině přehlédnutelný. Provařený obličej a hůlka ho snad dostatečně ozřejmí. Myslím, že se ještě proslaví nějakým chrabrým činem.
Druhá šestice kandidátů už dá asi práci. Bude těm nahoře sloužit jen jako křoví. Marně přemýšlím, který Čech ještě přesáhl známost v rodných luzích a hájích.
7. Na pozici navrhuji Járu Cimrmana zpodobněného Ladislavem Smoljakem. U něj je naděje, že ho budou interpretovat jako Alberta Einsteina, který Prahou také prošel.
8. a 9. Martina Navratilova s tenisovou raketou už neohromí všechny, ale snad by mohla spolu s Lendlem doplnit sportovní část panoptika.
10. Madeleine Albright bych zařadil na 10 místo, jednak pro nezapomenutelný a snadno rozpoznatelný Gesicht a také, aby se vědělo, že máme prsty i ve světové politice.
11. Můj tip na již nežijícího velikána je Alois Musil. Kdo to je, budou vědět pouze zasvěcení, ale islámský ručník a čelenka z koňských žíní, jakož i pruhovaný burnus z režné tkaniny, bude satisfakcí pro naše nové, budoucí spoluobčany, jejichž city a pocity vykořenění je nutné podpořit alespoň osobou, která jim rozuměla, ač plnila špionážní agendu Rakousko–Uherské monarchie.
12. Poslední a nepřehlédnutelný, rovněž proslavený neexistující Čech bude nepochybně Josef Švejk. Jestliže bychom zapomněli na tohoto velikána, ba titána, reprezentujícího esenci češství od doby jeho literárního porodu, udělali bychom velkou chybu. Je to po Cimrmanovi již druhý ztělesněný prototyp naší představy o sobě, dostatečně reprezentativní a poznatelný.
Přimlouvám se za přípravu rezervních míst na orlojním kolotoči, pro případ, že by se urodil ještě nějaký český velikán, tiše doufajíc, že by se to mohlo například povést některému z našich blogerů.
