Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Breivik a Barnevernet

15. 10. 2015 21:32:53
Když nám v roce 2011 během naší cesty do Norska psali a volali, jestli jsme v pořádku, ještě jsme netušili, že kdosi zmasakroval na ostrově Utøya norskou mládež spřízněnou s vládnoucí stranou.

V Oslu jsme se spali na okraji města, ve školních prostorách improvizovaného Youth hostelu. Ženy a muži odděleně, a tak jsem měl příležitost dva dny sdílet prostor tělocvičny s několika cizinci. Jedním z nich byl černoch. Slušně oblečený, v obleku, nepatřičném tomuto turistickému zařízení.

Asi se trochu nudil, anglicky mně oslovil. Where are You from? Moje odpověď mu to osvětlila. Byl vzdělaný a věděl, co je to ta Czech Republic. Stejnou otázku vyčetl z mých očí a samozřejmě prohlásil. „I am Nor“. Chvíli jsem nechápal a on dodal „from Norwegia“ a pokračoval: „Jsem tu proto, že mně žena vyhodila z domu, mám s ní tři děti, teď k nim nemůžu. Nevěděl jsem proč a nepátral po tom. Nezbylo než ho politovat a jít na večeři.

Byli jsme již dva dny na cestách po vnitrozemí, když vybuchly z hlediska počtu obětí dokonané, přesto klamné výbuchy v Oslu. Teprve po týdnu v Kristiansandu, nejjižnějším norském přístavu, se k nám dostaly podrobné informace o tom hrůzném činu a došlo nám, jaká to byla tragédie a jak zasáhla zdejší společnost. Na ulicích spontánně vznikala pietní místa a místní občané k nim přinášeli obrázky a zapalovali svíčky.

Řízením osudu jsme v přístavu strávili ještě den a půl čekáním na volný trajekt. Moc jsem toho nenaspal, a tak jsem se v noci procházel ulicemi. Měl jsem z toho města trochu divný pocit. V nočním šeru se na ulicích vyskytovaly jen postavy, které bych se před svou nedávnou zkušeností z Osla neodvážil označovat za Nory. Většinou opilé nebo polehávající, kde se dalo.

Pravda, už na severu jsme spatřili skupinky cikánů kočujících v pestrých krojích sic bez tradičních povozů, ale ve stejně početných skupinách, jaké si pamatuji naposledy z Rumunska před nějakými 40-ti lety. Říkal jsem si, to je panečku tolerantní země, když ve světle svého pojetí rodiny a sociálního zabezpečení, tu nechává volně potulovat se toto etnikum způsobem, jímž se ani u nás provozovat nedá.

Když si přečtete historii a současnost Norské strany práce, pohybující se ve svém zaměření od úplné Kominternové levice až k sociálně-ekonomickým postojům současných severských stran, vynásobíte to desetiletími masivních příjmů z těžby ropy, je jasné, že představitelé této strany v hospodářských konceptech sice připustili existenci soukromého a korporátního kapitálu, jehož přebytky mohou významně uplatnit v projektech sociálního inženýrství, ale neupustili od pokusů ovládat společnost komunistickými metodami. Ještě že náš stát v socialistické éře neměl tak výkonnou ekonomiku a jeho zdroje nestačily na to, aby úplně odebral děti rodině a nechal jejich výživu a výchovu alespoň částečně na ní. Zde o norské straně práce https://cs.wikipedia.org/wiki/Norsk%C3%A1_strana_pr%C3%A1ce

Barnevernet vznikl až v roce 1992. V podmínkách kapitalistického státu je formálně nezávislý. Jak je to z nezávislostí institucí v demokratických státech evropského typu víme na příkladu naší republiky. Díky tomu je možné vytvořit účinný politicko-úřednický lobbistický tandem, umožňující dosáhnout na jistě štědré dotace na provoz takového zařízení. Příčinou a motivací jeho vzniku byla častá praxe incestu v norské společnosti. Nepochybuji, že zachránil mnohé norské dítě před nepříjemným týráním, ale.... Jakmile se zrodí instituce, její existenci je možné obhájit jen extenzivním zvětšováním pravomocí a dalším zvyšováním účinnosti a dosahu.

Nejlepším cílem pro takovou instituci jsou imigranti, s malou znalostí jazyka a práva, se sociálními stereotypy přenesenými ze svých rodných zemí. Ti jsou snadnou kořistí pro zaběhnutý systém odebírání dětí z problémových rodin. Rozumějme rodin, neochotných se podřídit nekonečné benevolenci vůči dětské vzdorovitosti, zákazu uplácení dětí sladkostmi a zákonům zapovídajícím výchovné metody, které sice nedeprivují děcka, ale činí jejich rodiče bezbrannými a připravují pro stát neužitečné a nepřizpůsobivé sobce.

Norsko, vnímané očima turisty jako čisté, zářící sněhem ledovců, šumící mořem v klidných fjordech otevřené řvoucímu příboji Atlantiku je najednou plné problematických cizinců. Vžijme se na chvíli do Breivika, pokud to vůbec jde. Byl a je jednoznačně vrahem, člověkem podle všeho deprivovaným, který k řešení své frustrace ze změny své domoviny na zemi postupně ztrácející svou výjimečnost, sáhl k nejkrajnějšímu řešení.

Zprvu mně vrtalo hlavou, proč svou agresi neobrátil proti imigrantům, měnících Norsko na multikulturní stát. Později jsem pochopil. Zdá se, že jeho čin, ač se jeví šíleným, předešel dobu a přesáhl od následků k příčinám současného stavu v celé Evropě.

http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/rok-po-masakru-na-norskem-ostrove-utoya-ceka-breivika-verdikt--1101688

Autor: Daniel Řehák | čtvrtek 15.10.2015 21:32 | karma článku: 31.98 | přečteno: 1406x

Další články blogera

Daniel Řehák

Pražský Orloj – aktualizace

Až po opravě opět odkryjí Pražský orloj, měli bychom ty svaté, které nikdo už pořádně ani nezná nahradit novými ikonami. Neměli bychom zapomenout ani na ještě žijící proslavené Čechy.

26.5.2017 v 13:15 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 235 | Diskuse

Daniel Řehák

Kdyby Trump.

byl skutečně příznivcem alternativ, jak si o něm někteří snili. Kdyby byl opravdu sympatizant Putina. Kdyby se chtěl nějak vymanit z nátlaku vlivných zástupců Deep state, nabízí se metoda a návod na likvidaci protivníků

21.4.2017 v 19:01 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 470 | Diskuse

Daniel Řehák

Mešity kam se podíváš

Chcete-li vidět, jaká čeká budoucnost západní Evropu za pár let, nemusíte do Turecka. Za humny na Balkáně máte zemi, kde se vliv islámu nejen nevytratil, ale ještě posílil.

17.3.2017 v 0:02 | Karma článku: 21.73 | Přečteno: 1491 | Diskuse

Daniel Řehák

Všetci kradnů

Proslavené rčení má v sobě dvě poselství. První, že pan B se potkává jen se sobě podobnými a druhé, že demokracie to umožňuje. Její princip spočívá v rovnováze vlivných skupin.

6.12.2016 v 15:29 | Karma článku: 27.14 | Přečteno: 959 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Chmelař

Cesta Česka - I. Záměr

Dnes začínám s publikováním minisérie textů, v nichž se chci věnovat české společnosti a její (tedy naší) cestě. Takové odkud, kam, proč a jak.

26.6.2017 v 12:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jana Veselá

Prasoloppet 2017

Prasoloppet 2017 letošní již 17. ročník Prasova běhu recesistů kolem přehrady 24.6.2017 - 14.00 - Jablonecká přehrada

26.6.2017 v 9:31 | Karma článku: 5.08 | Přečteno: 156 | Diskuse

Libor Popovský

V Evropě probíhá výměna obyvatelstva

Překlad článku Giulia Meottiho „A Replacement of Population is Taking Place in Europe" pro českou verzi webu Gatestone Institute zpracovaný mnou a paní Helenou Kolínskou.

26.6.2017 v 9:12 | Karma článku: 29.70 | Přečteno: 955 | Diskuse

Jiří Hermánek

Čtvrtek, kamiónů den. Nechoď dcerunko k D1 ven. Preview...

Protože ty fotky z 15.6. odpoledne, kdy jsme se po D1 vraceli do Prahy, jsou v mobilu a já v OL píšu na tabletu. Což je úkol náročný a ne vždy vyjde.

26.6.2017 v 9:00 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 417 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Partnerské vztahy - láska nebo závislost?

Po několikahodinové jízdě vlakem se pro mě lavička ve stínu kostela stává příjemným útočištěm. Sedím a nasávám místní atmosféru šumavského městečka. Pozoruji lidi v parku a nechávám se ofukovat chladivým vánkem ...

26.6.2017 v 8:33 | Karma článku: 9.67 | Přečteno: 317 | Diskuse
Počet článků 261 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1274

Zprvu jsem hledal deníček, kam bych zapsal vzpomínky, vystrašen matčinou ztrátou paměti. Potom jsem se stal závislý na karmě a následně jsem rozpoznal, jak jsem si tím pěstoval ego a dal jsem si oddech, Ten co byl nakopnut vlastní botou, teď píše pro sebe a pro kohokoliv proto, aby si v sobě udělal jasno. Hemžící se chaotické myšlenky je třeba svázat a podrobit kritice, aby po nich něco zbylo.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.