Mysteria

28. 01. 2011 3:13:10
Když už se chýlil život mého otce ke konci, měli jsme za sebou pád dvojčat Trade centra na Manhattanu a blížil se rok velké tsuny na Sumatře. Před tím, než se z něho stal ležák, bral na srdce nitroglycerinové tablety, a jednou ze zahrádky přišel dehydrovaný a motal se jak po opici. Že to byla nediagnostikovaná mozková příhoda jsme pochopili, až když se mu po té trvale snížila hybnost i projev. Pak už byl nemocný a poslední tři roky spíš ležel než chodil. Parkinson a několik infarktů ho omezilo natolik, že se z postele dostával jen s dopomocí a když nechtěl, tak si na malou potřebu brával bažanta.

Na ten nezvládnutelný třes si bral nějaké pilulky, které zabraňovaly účinně nezáměrným pohybům a protože byl paličatý, jednou se předávkoval a našli jsme ho na podlaze u postele zkamenělého. Půl dne trvalo, než nám zase zvláčněl. Dopomoc mu při vstávání dělávala maminka. K stáru byl otec pěkný protiva a matce to mnoho neulehčoval. Nechal se tahat do stoje za ruce, plnou vahou své hmotnosti. Když jsem ji nabádal, že si má jeho tělo naklonit dopředu a pak za pomoci pacienta lehkým pohybem dostat do podřepu, za týden už to bylo jako dříve. Pominu i to, že se otec nechal obskakovat a dodnes slyším to jeho "Kafeee!", kdy nebylo poznat jestli to myslí žertem nebo buzeroval. Volal matku co 5 minut i když nic nepotřeboval, jen tak, aby mu nebylo smutno. Ale o zesnulých jen dobře, říká se.

Zubařka mu dokončovala zubní protézu a já ho převážel autem, v zatáčkách se legračně nakláněl a při chůzi tak komicky pochodoval, zvedaje kolena výš, než bylo nutno. V místě zatočení se zastavil, musel jsem ho natočit do správného směru a pak se zase rozpohyboval. Trochu to připomínalo avatara detektiva Trochty. Na na třetí zkoušku už se nedostal. Bylo to v prosinci. Nastydl, dostal zápal plic a v pátek 13. prosince už se z bezvědomí nedostal. Všechna pozornost se do té doby soustřeďovala na otcovy choroby a práce a pomoc matky se brala jako samozřejmost.

Asi tak po roce, když si maminka žila svůj vdovský život s pravidelnými divadlelními představeními, setkáními s kamarádkami, s našimi občasnými návštěvami, jsem se jedné noci, a to spím poměrně tvrdě, probudil někdy kolem třetí ráno do úplné bdělosti, kdy jsem u ucha zřetelně slyšel matčin hlas vyslovit moje jméno. To naléhavé "Dane!" do smrti nezapomenu. Vyskočil jsem z postele a začal přecházet po bytě a horečně přemýšlel co mám dělat. Zavolat? Zajet k ní domů? I když to bylo tak jasné a přesvědčivé, přesto mnou cloumaly pochybnosti, zda mám budit nic netušicí matku, a ztrapnit se, neboť jsem u sebe žádné nadpřirozené telepatické schopnosti nepředpokládal.

Zkusil jsem jí zavolat na mobil a když to nikdo nezvedal, usoudil jsem, že buď tvrdě spí, nebo už to má za sebou. Zbytek noci už jsem jen polehával a spaní nestálo za nic. Tentokrat jsem před odchodem do práce zajel kolem šesté k matce a nalezl ji v ještě v posteli. Už jsem byl klidnější a začal jí vypravovat svůj zážitek a poptávat, jestli se jí v noci něco nepřihodilo. Když se zmínila, že si v noci došla na záchod a napít do kuchyně a že jí přepadla nevolnost a hrozná bolest, která po chvíli přešla, začal mi běhat mráz po zádech. Když jsem se ptal podrobněji po bolestech a současném stavu, zjistili jsme, že se jí uvolnila děloha a sestoupila tak, že to bylo patrné i na břiše.

Po odborném vyšetření následovala operace- hysterektomie a po zkoumání vzorku tkáně podezření na nádor, které, potvrzeno, následovala dlouhá série ozařování. Bezprostředně po operaci jsem matku navštívil a dozvěděl jsem se od ní zkušenost se stíny, které se kolem ní pohybovaly a odcházely někam k oknu. Vyprávění to bylo rovněž mrazivé, ale byly to zřejmě dozvuky narkózy, která v jejích 78 letech nejspíš zahájila zjevný proces postupného ztrácení paměti, který už asi probíhal. Diagnostikován byl až později, ale zahájená zadržovací léčba nám prodloužla období, kdy byla ještě schopna se sama o sebe postarat, o nějaké tři roky. Teď už se velmi rychle blíží stav, kdy bude potřebovat trvalou péči.

Tak si tak občas vzpomenu na moment, kdy ke mně jeji, ještě jasný rozum, vyslal prosebný signál a potvrdil mi, že blízké osoby mezi sebou nepotřebovaly ani v minulosti žádné technické prostředky, aby se o sobě dozvěděly zásadní věci. Je cosi mezi nebem a zemí co fyzika dosud nepopsala a ignoruje. A tohle mystérium dělá svět krásným a zajímavým, navzdory skeptikům nebo politikům. Ještě je naděje, že rozpoznáme omyly, lež a přetvářku, pokud budeme naslouchat svým vnitřním hlasům.
Autor: Daniel Řehák | pátek 28.1.2011 3:13 | karma článku: 12.28 | přečteno: 852x

Další články blogera

Daniel Řehák

Spor o žlutou hvězdu

Rouška je symbolem doby. Všichni už alespoň jednou slyšeli názor, že dlouhodobě nošená rouška nebo respirátor je zdraví nebezpečná

13.9.2021 v 14:27 | Karma článku: 10.11 | Přečteno: 360 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 |

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 36.58 | Přečteno: 793 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 32.53 | Přečteno: 3020 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 326 | Diskuse
Počet článků 274 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1387

Zprvu jsem hledal deníček, kam bych zapsal vzpomínky, vystrašen matčinou ztrátou paměti. Potom jsem se stal závislý na karmě a následně jsem rozpoznal, jak jsem si tím pěstoval ego a dal jsem si oddech, Ten co byl nakopnut vlastní botou, teď píše pro sebe a pro kohokoliv proto, aby si v sobě udělal jasno. Hemžící se myšlenky jsou chaotické. Je třeba je svázat a podrobit kritice, aby po nich něco zbylo.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...