Příběh Josky z Nasavrk
Nakonec té truhlařině moc nedal. Dost fluktuoval, mezi zaměstnáními se dost potloukal všude možně, říkalo se, že byl i několik měsíců v Indii. Jak už to s takovými cestovateli do duchovně odlišné krajiny bývá, dost ho to poznamenalo. Ten zasněný výraz a moudra co z něj padaly napovídaly, že to s tím pobytem přehnal. Vegetarián, vietnamky dlouho do podzimu, to sárí, burnus nebo co to nosil ho dost odlišovalo.
V táborských putykách si našel skupinu podobně ujetejch mládenců a začali se věnovat takovému novodobému trampingu, Probíhalo to tak, že se vyskytli někde v okolí Tábora a Budějovic, tam, kde probíhaly nějaké brigády, nebo na výlovech ryb a podobně, no prostě žili z ruky do huby a o případné zdroje potravin se dělili. Zajímavé bylo, že se všude našli nějací hejlové, co je u sebe nechali přespat, a nebo je i nakrmili. Nebyli svatí, občas zmizely nějaké ty slepice nebo vajíčka. Kluci je pak vyšmelili jinde za chleba a zeleninu. Směnu doprovodili vždycky nějakým vyprávěním nebo legendou, že jim to někteří uvěřili a jiní je hnali svinským krokem. Bylo jich tak plus mínus dvanáct a střídavě se vraceli ke svým rodičům a zpátky na výšlapy.
Často musel Joska přijít na úřad příslušné obce a žehlit ty jejich průšvihy, ale měl takové zvláštní charisma, že se mu to většinou podařilo. Na vesnicích byla zastupitelstva většinou do ruda a tak se slibům a vytáčkám dařilo. Párkrát ale narazili na ódéesáckou partu a to byl problém. Tihle borci jim ty řeči nežrali a párkrát na ně poslali psy, nebo státní policii. Nejvíc problémů pak měl Joska, protože tvrdošíjně odmítal nosit doklady.
Jednou se s partou náhodou nachomejtli k nějaké bouračce na odbočce do Sudoměřic a ten řidič co to způsobil ujel. Auto mělo částečně utrženou bočnici a Tak mohli všichni vidět jak má řidič zkroucenou nohu a zakrvácenou hlavu. Marek a Petr z party se z toho pozvraceli, ale Joska udělal něco, co nikdo z nich nepředpokládal. Zcela profesionálně komunikoval s řidičem ve vraku, zjistil že jediné trauma je v té noze. To znamenalo, že se můžou pokusit o vytažení řidiče. Jenomže on byl tak zaklíněný, že si při těch pokusech spíš překáželi.
Pak Joska zavelel: Odstupte, zkusím to sám! To co viděli, jim otevřelo ústa. Postavil se k autu, uchopil řidiče za hlavou někde u ramen a předním oknem ho vytočil šroubovitým pohybem ze sedačky, aniž by řidič aspoň zasténal, přitom se to událo v rozmezí vteřin. Najednou řidič ležel kousek od auta, které začalo hořet. Nohu Josef srovnal a uhladil. Chvilku nad řidičem ještě čaroval a ten se úplně probral a začal všem děkovat tak vehementně, až to bylo komické. Když se najednou zvednul a trošku kulhajíc, začal poskakovat kolem auta, to už bylo moc. Ta noha byla rozhodně na operaci a dlahu. Nestůjte a pojďte hasit pardi, zařval Joska a začal na auto házet drny a hlínu. Auto uhasili.
Kluci se hospodám nevyhýbali a příběh jim pomohl získat od posluchačů pár piv navíc. Joskova sláva se šířila a on se začal vyhýbat obydleným místům. Když si ho kámošové občas našli, a strávili s ním pár hodin, přicházeli do výčepů se zážitky, které už byly málo k uvěření.
Prej, že když seděl na kraji lesa a meditoval, vznášel se pár centimetrů nad zemí, nebo, že oživil chcíplou žábu, myš a nebo krtka a oni se pak ztratili v trávě.
Když Josku začali pronásledovat obyvatelé okolních vesnic a nosili mu své přejeté psy a chcíplé kočky, začal se vyloženě schovávat. Udělal si někde v lese u Střežimiře zemljanku a s lidmi se stýkal jen na dohodnutém místě u rybníka nad Borotínem. Za pár měsíců to tam bylo jak na táboru lidu a nakonec se i kvůli problémům s místními chataři Joska nechal klukama umluvit a koncem léta se vydal od Borotína přes Sudoměřice, Chotoviny, Radimovice a Košín do Tábora.
Někdo v těch vesnicích vylepil plakátky, informující, kdy se tam dostaví a dav příznivců se pořád zvětšoval. Josef už byl trochu načatý tou slávou a uvolil se vždycky k davu na návsi promluvit. Hodně lidí by vám odpřisáhlo, že ho viděli chodit po vodě, že pohyboval předměty a vyléčil desítky domácích zvířat. Ti hošani, co se kolem motali se pasovali na takovou jeho ochranku a pokud jej chtěl někdo ubytovat, tak na to vytvořili pořadník.
Josefovi se to cestování zalíbilo a do Tábora se mu tolik nechtělo. Udělal proto odbočku do Dražic a Drhovic a přes Dražičky, Slapy, Libějice a Sezimovo Ústí vlastně obešel celý Tábor a jeho věhlas tak vzrůstal. Česká policie už na něj měla vyčleněný celý oddíl a ten usměrňoval shromáždění a tajní podávali raport na Táborské velitelství. Joskovi rostlo sebevědomí a začal předpovídat, ale i racionálně zdůvodňovat, proč se v roce 2012 zhroutí systém a peníze pozbudou ceny.
To bylo slávy, když už podél Lužnice vykročil k Táboru. Nějaký recesista na předměstí z velkých reprobeden vystrčených do okna nahlas pouštěl oslavný chorál z Jesus Christ Superstar. A zástup lidí, který ho doprovázel se stále rozrůstal. Na chodnících se udělaly špalíry a mávaly palmovými listy, vlastně to bylo kapradí, no ale bylo to stylové.
Než došel na náměstí Jana Žižky z Trocnova, tak ho v Pražské ulici zabásli. Přišili mu pobuřování, podvody a šíření poplašné zprávy. Chvíli ho nechali trčet v cele předběžného zadržení a ppr. Železný s kpt. Hrubým si ho trochu podali. Lehce potlučený a s modřinami byl navštíven starostou Jiřím Fišerem a spolu s náčelníkem policie se dohodli, že ho nechají převézt do Prahy, ať si tam s ním poradí.
Cestou do Prahy eskortní vozidlo dostalo smyk, převrátilo se, rozlousklo a Joska vyletěl, napíchl se na plot a pak se záhadně ztratil. Řidič a doprovod mluvili o tom, že se před bouračkou nějak zablesklo, že je to oslepilo a potom co se překulili ještě viděli nějakou záři, která se, než ztratili vědomí, pořád zesilovala. No byli dost potlučení, vypadalo to na ošklivá zranění, ale za tři dni už zase běhali po Táboře, jako by se nic nestalo.
Z doslechu vím, že teď v Táboře působí nějaká sekta, která ústy svých zástupců přesvědčuje posluchače o tom, že se byli podívat na místo nehody, a že tam Josku někteří lidé spatřili s dírou v boku a zkrvavenými dlaněmi, jak se potuluje po vesnici a mluví z cesty a pak ho prý viděli stoupat na oblohu.
Byla to tenkrát pořádná bouřka. Obloha potemněla a jeden blesk stíhal druhý.
Daniel Řehák
Spor o žlutou hvězdu
Rouška je symbolem doby. Všichni už alespoň jednou slyšeli názor, že dlouhodobě nošená rouška nebo respirátor je zdraví nebezpečná
Daniel Řehák
Národní nebo nadnárodní ekonomika?
Letmé setkání se zaměstnancem v automobilovém průmyslu mi přineslo pár kusých informací o očekávání a vývoji výroby a prodeje v této, pro ČR klíčové branži, z nichž lze vyvodit některé asociace a závěry.
Daniel Řehák
EU za každou cenu
V roce 2003 jsem v referendu volil EU. Ve skutečnosti jsem volil vlastní iluzi. Představa, že EU do ČR přinese prosperitu a zmírnění ekonomické nerovnováhy, byla velkým omylem mnoha českých občanů.
Daniel Řehák
Osmašedesátý
Probuzen v 5 ráno otcem, sledoval jsem nekonečný proud tanků a zásobovacích náklaďáků přijíždějících po Ústecké hlavní třídě z někdejší NDR. Bylo to 5 dní poté, co jsme se vrátili z cesty po severní Evropě.
Daniel Řehák
Nevěřím.
Francii pro jejich zradu spojenecké smlouvy ČSR, i za to, že jí k tomu Velké Británie tenkrát pomohla. Nevěřím Německu, za podvodný důvod k rozpoutání 2.světové války.
Daniel Řehák
Proč s nimi zaváží Evropu a ještě jim připravuje zázemí?
Proberme si, co o něm víme. Narodil se v roce 1930 jako Schwartz György v maďarské židovské rodině (později Soros) a dobu války prožil inkognito v křesťanské rodině v Budapešti.
Daniel Řehák
Napoleon s Hitlerem se drží za ruce.
Zase s těžkým srdcem volit menší zlo. Obracet přesvědčené k volbě oponenta je ztráta času. Spadnout do klubu přesvědčených, však vyžaduje mravenčí práci agentů cizích mocností. Máme unikátní možnost,
Daniel Řehák
Rádio Flus
Že se mnou manipulují v komerčních televizích, vím. Jako vařené žáby jsme si postupně zvykli na reklamní bloky komerčních televizí, málem přesahující délku filmů.
Daniel Řehák
Můžeš mi vysvětlit jak ty, vysokoškolák, můžeš volit Zemana?
Kolik lidí člověk zná tak, aby si s nimi mohl hlouběji popovídat o politických názorech. Desítky? Pro některé z nich jsem byl přírodním úkazem. Stejný dojem jsem o nich získal i já.
Daniel Řehák
Darwin
Pokud nepocházíme z opice, pak ústecký orangutan Ňuňák (děsné jméno, ale o mrtvých jen dobře), to svým utracením potvrzuje. Přes svou neuvěřitelnou lidskost patří ke zvířatům.
Daniel Řehák
ANO na pochodu
Stejně jako v roce 1918, 1938, 1948, 1968, 1989, bylo politické směřování výraznou ideologickou změnou, i nyní, ač se to nezdá, je volební výsledek v ČR na pozadí světových událostí, krizí dosavadního modelu ovládání.
Daniel Řehák
Budování matrixu
Budování matrixu probíhá v několika fázích. Výsledkem je informační pole, ve kterém se lidé pohybují, které si většina neuvědomuje a z něhož exponovaní a prozíraví občané nemohou vystoupit bez následků.
Daniel Řehák
Očekávání
je příčinou rozdílného hodnocení parlamentních voleb. Každý má nějaké politické ukotvení. Od toho se odvíjí naše (ne)spokojenost s výsledky, doufejme, že dosud nezfalšovanými.
Daniel Řehák
Pražský Orloj – aktualizace
Až po opravě opět odkryjí Pražský orloj, měli bychom ty svaté, které nikdo už pořádně ani nezná nahradit novými ikonami. Neměli bychom zapomenout ani na ještě žijící proslavené Čechy.
Daniel Řehák
Kdyby Trump.
byl skutečně příznivcem alternativ, jak si o něm někteří snili. Kdyby byl opravdu sympatizant Putina. Kdyby se chtěl nějak vymanit z nátlaku vlivných zástupců Deep state, nabízí se metoda a návod na likvidaci protivníků
Daniel Řehák
Mešity kam se podíváš
Chcete-li vidět, jaká čeká budoucnost západní Evropu za pár let, nemusíte do Turecka. Za humny na Balkáně máte zemi, kde se vliv islámu nejen nevytratil, ale ještě posílil.
Daniel Řehák
Všetci kradnů
Proslavené rčení má v sobě dvě poselství. První, že pan B se potkává jen se sobě podobnými a druhé, že demokracie to umožňuje. Její princip spočívá v rovnováze vlivných skupin.
Daniel Řehák
Mediální lynče
A je to tu zase, Byla zažehnuta nová pochodeň. Zvedl ji hlavní kritik skupiny Ortel. Je přirozeně citlivý na známky rasizmu a povolán je zde cenzurovat. A přidává se celá suita těch, co razí svou jedinou pravdu, protože
Daniel Řehák
Reklamní smog
Reklamní produkt socialistické československé televize, byl tenkrát velký počin. Děti se těšily na animovaného pana Vajíčko, mezi informacemi, že existují i výrobci, jejichž produkty jsou dostupné nebo neprodejné.
Daniel Řehák
Angela nám to vysvětlí.
Achtung! Vy Češi, vy zlobíte. Vaše politická garnitura nám v Háchově tradici vyhoví. Kdyby ne, tak vám náš váš vlastenecký průmysl přesuneme jinam a pak teprve přilezete ke křížku.(pardon, k půlměsíci).
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 274
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1387x
Large Visitor Globe
Seznam rubrik
- http://danielrehak.blog.idnes.
- MAŠÍBL
- Cestovatelské
- Sny
- Vojna
- Anekdoty
- Úvahy
- Poutník
- Osobní
- Nezařazené