První seskok
Opanovalo nás vzrušení ze slíbeného a očekávaného parašutistického seskoku. Blízkost travnatého letiště s větroni a dvouplošníky slibovaly, že očekávaná událost je už na dosah ruky. Bratr (sokol) Kadidlo už nás očekával a seznámil s ostatními parašutisty, co se chystali na zítřek poklidným mejdanem.
Ranní probuzení bylo hektické. Nebyl čas na nějaké snídání, to jsme prošvihli. Ani na předpisové vlastní balení padáků, které jsme párkrát nacvičovali ve školní tělocvičně. Nasadili jsme si parašutistické přilby co nám přinesli ze skladu, popadli jsme namátkou vybrané padáky, zapnuli popruhy a fofrem do Anduly, což je sovětský dvouplošník typ Antonov AN-2. Staří mazáci už byli napáskovaní za pilotem po obou řadách a na nás zbyla místa u dveří, které po celou dobu letu už nikdo nezavřel.
S velkým řevem odstartovalo letadlo a po několika zákrutech jsme byli v osmistech metrech, což byla výška, ze které jsou shazováni začátečníci na výsadkových padácích. Pokukovali jsme ze dveří a vypouklého kulatého okénka. Provaz otevírající padák už byl zaháknut za lano, podélně upevněné na stropě Anduly. Seděl jsem přímo proti vchodu. Při zatáčení měla podlaha náklon nějakých 40° a mohl jsem tak pozorovat krajinu přímo pod námi. S Honzou jsme byli vyzváni k nástupu a váhavý výskok byl urychlen rituálním nakopnutím do pozadí.
První dojem bylo náhlé neskutečné ticho a tma. Přilbu jsem měl trochu větší než na mojí hlavu a úder popruhů do týla při otevření vrchlíku ji posunul do očí. Když jsem ji posunul zpět, spatřil jsem plochou krajinu bez výrazných orientačních bodů. Lokalizaci ztížila i rotace kolem svislé osy, protože nějaký vtipálek zabalil padák se zkroucenými popruhy. Po čtvrté otočce se zaškubnutím rotace zastavila a já mohl začít vychutnávat euforii z překonaného strachu a krásného výhledu.
Kousek ode mne se vznášel o něco výše můj kamarád a mohli jsme prohodit pár slov o našem zážitku. Jenomže najednou jsem si uvědomil, že se mi nevisí nijak pohodlně. Popruhy kolem stehen se mi zařezávaly tam co ženy nic nemají a že to bylo ukrutně nepohodlné a bolelo vám potvrdí každý fotbalista bez suspenzoru když se mu tam trefíte míčem. Mrskal jsem sebou jak lapená ryba a trochu zmírnil bolest. Že existuje nějaký sedací popruh, který jsem měl za zadkem, jsem se dozvěděl až na zemi. Nějak nám ta informace při rychlokvašném kurzu unikla.
Chvilku jsem tahal za olivky, které umožňovaly otáčení vrchlíku do směru letu a padák reagoval opravdu lehce. Když jsem se dokroutil, zjistil jsem, že už jsem asi těsně nad zemí a začal podle instrukcí zoufale tahat za zadní popruhy, aby se vzduch vylil proti pohybu a nesmýkalo to se mnou. Tahám, tahám. Moc se toho nedělo, a země nikde. Koukám dolů a najednou vidím v poli stopy po traktoru a byly ještě hoodně u sebe. Odhadl jsem že mám ještě nějakých 200 metrů a tudíž dost času a snažil se ještě o rozpoznání místa seskoku vyznačeného bílým křížem z plátna. Nikde jsem ho neviděl.
Dopad jsem poznal podle toho, že to se mnou třísklo jako s pytlem brambor. Teoretická síla doskoku byla přirovnávána seskoku z třímetrové zdi. No jo, ale na zemi se jedná o kontrolovaný a zrychlující se pád a tady to byla konstantní rychlost bez možnosti porovnání s rovinatým okolím. Zase ta tma z přilby, ale i vlna štěstí, že už mi to nemačká varlata a že to mám ve zdraví za sebou.
Chvíli ležím a čučím na oblohu, až do chvíle kdy slyším hluk motoru blížící se dodávky. Vzpomněl jsem si na povinnost vyskočit a dát signál, že jsem v pořádku. Dodávka se otočila a jela zpět. Nejdřív jsem si oddechl, ale pak jsem si říkal že jsem měl zůstat ležet. Se zachumlaným padákem do bílé koule jsem musel totiž pochodovat nějaký kilometr ke kříži, protože hošani v letadle nás použili místo signalizačního fáborku co se vypouští proto, aby věděli odkud vane vítr a kdy vyskočit.
Další kolo seskoků se pro zhoršující počasí urychlilo a už jsme ho nestihli. Jen pár mazáků letělo ještě do svých 3000 m aby si užili volného pádu. Tehdy byly paraglidové padáky jen pro profíky a vojenské padáky OVP – 65 bychom nestihli složit. Pak už jsme se ke skákání nikdy nedostali.
Daniel Řehák
Spor o žlutou hvězdu
Rouška je symbolem doby. Všichni už alespoň jednou slyšeli názor, že dlouhodobě nošená rouška nebo respirátor je zdraví nebezpečná
Daniel Řehák
Národní nebo nadnárodní ekonomika?
Letmé setkání se zaměstnancem v automobilovém průmyslu mi přineslo pár kusých informací o očekávání a vývoji výroby a prodeje v této, pro ČR klíčové branži, z nichž lze vyvodit některé asociace a závěry.
Daniel Řehák
EU za každou cenu
V roce 2003 jsem v referendu volil EU. Ve skutečnosti jsem volil vlastní iluzi. Představa, že EU do ČR přinese prosperitu a zmírnění ekonomické nerovnováhy, byla velkým omylem mnoha českých občanů.
Daniel Řehák
Osmašedesátý
Probuzen v 5 ráno otcem, sledoval jsem nekonečný proud tanků a zásobovacích náklaďáků přijíždějících po Ústecké hlavní třídě z někdejší NDR. Bylo to 5 dní poté, co jsme se vrátili z cesty po severní Evropě.
Daniel Řehák
Nevěřím.
Francii pro jejich zradu spojenecké smlouvy ČSR, i za to, že jí k tomu Velké Británie tenkrát pomohla. Nevěřím Německu, za podvodný důvod k rozpoutání 2.světové války.
Daniel Řehák
Proč s nimi zaváží Evropu a ještě jim připravuje zázemí?
Proberme si, co o něm víme. Narodil se v roce 1930 jako Schwartz György v maďarské židovské rodině (později Soros) a dobu války prožil inkognito v křesťanské rodině v Budapešti.
Daniel Řehák
Napoleon s Hitlerem se drží za ruce.
Zase s těžkým srdcem volit menší zlo. Obracet přesvědčené k volbě oponenta je ztráta času. Spadnout do klubu přesvědčených, však vyžaduje mravenčí práci agentů cizích mocností. Máme unikátní možnost,
Daniel Řehák
Rádio Flus
Že se mnou manipulují v komerčních televizích, vím. Jako vařené žáby jsme si postupně zvykli na reklamní bloky komerčních televizí, málem přesahující délku filmů.
Daniel Řehák
Můžeš mi vysvětlit jak ty, vysokoškolák, můžeš volit Zemana?
Kolik lidí člověk zná tak, aby si s nimi mohl hlouběji popovídat o politických názorech. Desítky? Pro některé z nich jsem byl přírodním úkazem. Stejný dojem jsem o nich získal i já.
Daniel Řehák
Darwin
Pokud nepocházíme z opice, pak ústecký orangutan Ňuňák (děsné jméno, ale o mrtvých jen dobře), to svým utracením potvrzuje. Přes svou neuvěřitelnou lidskost patří ke zvířatům.
Daniel Řehák
ANO na pochodu
Stejně jako v roce 1918, 1938, 1948, 1968, 1989, bylo politické směřování výraznou ideologickou změnou, i nyní, ač se to nezdá, je volební výsledek v ČR na pozadí světových událostí, krizí dosavadního modelu ovládání.
Daniel Řehák
Budování matrixu
Budování matrixu probíhá v několika fázích. Výsledkem je informační pole, ve kterém se lidé pohybují, které si většina neuvědomuje a z něhož exponovaní a prozíraví občané nemohou vystoupit bez následků.
Daniel Řehák
Očekávání
je příčinou rozdílného hodnocení parlamentních voleb. Každý má nějaké politické ukotvení. Od toho se odvíjí naše (ne)spokojenost s výsledky, doufejme, že dosud nezfalšovanými.
Daniel Řehák
Pražský Orloj – aktualizace
Až po opravě opět odkryjí Pražský orloj, měli bychom ty svaté, které nikdo už pořádně ani nezná nahradit novými ikonami. Neměli bychom zapomenout ani na ještě žijící proslavené Čechy.
Daniel Řehák
Kdyby Trump.
byl skutečně příznivcem alternativ, jak si o něm někteří snili. Kdyby byl opravdu sympatizant Putina. Kdyby se chtěl nějak vymanit z nátlaku vlivných zástupců Deep state, nabízí se metoda a návod na likvidaci protivníků
Daniel Řehák
Mešity kam se podíváš
Chcete-li vidět, jaká čeká budoucnost západní Evropu za pár let, nemusíte do Turecka. Za humny na Balkáně máte zemi, kde se vliv islámu nejen nevytratil, ale ještě posílil.
Daniel Řehák
Všetci kradnů
Proslavené rčení má v sobě dvě poselství. První, že pan B se potkává jen se sobě podobnými a druhé, že demokracie to umožňuje. Její princip spočívá v rovnováze vlivných skupin.
Daniel Řehák
Mediální lynče
A je to tu zase, Byla zažehnuta nová pochodeň. Zvedl ji hlavní kritik skupiny Ortel. Je přirozeně citlivý na známky rasizmu a povolán je zde cenzurovat. A přidává se celá suita těch, co razí svou jedinou pravdu, protože
Daniel Řehák
Reklamní smog
Reklamní produkt socialistické československé televize, byl tenkrát velký počin. Děti se těšily na animovaného pana Vajíčko, mezi informacemi, že existují i výrobci, jejichž produkty jsou dostupné nebo neprodejné.
Daniel Řehák
Angela nám to vysvětlí.
Achtung! Vy Češi, vy zlobíte. Vaše politická garnitura nám v Háchově tradici vyhoví. Kdyby ne, tak vám náš váš vlastenecký průmysl přesuneme jinam a pak teprve přilezete ke křížku.(pardon, k půlměsíci).
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 274
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1387x
Large Visitor Globe
Seznam rubrik
- http://danielrehak.blog.idnes.
- MAŠÍBL
- Cestovatelské
- Sny
- Vojna
- Anekdoty
- Úvahy
- Poutník
- Osobní
- Nezařazené